Warning: Undefined variable $klcEi in /data/web/virtuals/296421/virtual/www/wp-includes/class-wp-user-query.php on line 1

Warning: Undefined variable $koKht in /data/web/virtuals/296421/virtual/www/wp-includes/category.php on line 1
Hospodářství a kultura - Český les - Oficiální stránka

Český les

Hospodářství a kultura

Kořeny

Příhraniční oblasti přispívaly k ekonomické síle podunajské monarchie. Už ve středověku se úspěšně těžilo zlato a stříbro, zejména v Krušných horách. Těžba hnědého a černého uhlí na energie vytvořila v 19. století předpoklad pro industrializaci. Ta začala výrobou textilu, která se vyvinula v hlavní hospodářské odvětví. Následoval sklářský průmysl, výroba porcelánu a strojírenství. Vedle toho byla široce rozšířená i domácí výroba, jako například výroba šperků v okolí Jablonce nad Nisou nebo paličkování krajek v Krušných horách, na Chebsku a na Šumavě.

Vzhledem k tomu, že sudetské oblasti byly lesnaté, představovaly výrobky ze dřeva důležitý zdroj příjmů. Vedle velkých pil, továren na nábytek a papíren zde existovala řada malých řemeslných podniků a domácích výroben. Na Šumavě, v Krušných horách Orlických horách vznikaly hračky, dřeváky, dýhové krabičky, dřevěné korálky, figurky do betlémů a suvenýry z cest a poutí. Velmi žádané byly také dřevěné kazety s intarziemi z vřídlovce z Karlových Varů/Karlsbad nebo tašky z dřevěných korálků firmy Schowanek z Jiřetína pod Bukovou/Georgenthal.

Palivové a stavební dřevo ze Šumavy se přepravovalo dvěma schwarzenberskými plavebními kanály, které nechala mezi lety 1789 a 1822 zbudovat knížata z rodu Schwarzenbergů. Byly považovány za průkopnické technické dílo a po dlouhá desetiletí zásobovaly Vídeň a Prahu dřevem. Stavební dřevo z Čech se uplatnilo i při budování hamburského přístavu.

Textilní průmysl produkoval přízi a látky ze Inu, ovčí vlny, bavlny a hedvábí. Specializované podniky vyráběly klobouky, rukavice, punčochové zboží, krajky a koberce.

sch-kanal

České Krušné hory se po útlumu hornictví staly centrem krajkářství. V domácích výrobnách vznikaly paličkované a šité krajky. O odbyt se starali obchodníci z Čech a Saska. Výrobou rukavic prosluly krušnohorské Abertamy/Abertham.

Korálkové výšivky a jiné rukodělné výrobky s korálky byly žádané zejména v 19. století. Zdobily se jimi nejen oděvy, ale také kabelky, váčky na tabák a peníze, čepce, vějíře nebo rukavičky. Skleněnými korálky se pracně zdobily obaly modlitebních knížek a rámy poutních obrázků.

Hospodářská odvětví zaměřená na export jako jablonecký bižuterní průmysl byla odkázaná na dobrou dopravní infrastrukturu. Obchod se dlouho odehrával po silnicích.

Nejdůležitějšími vodními cestami byly Labe a Vltava. Ústí nad Labem/Aussig an der Elbe vyrostlo v jedno z největších přístavních překladišť v Rakousku-Uhersku. Největší pokrok na poli nákladní a osobní přepravy přinesl rozvoj železnice v 19. století. Sudetské oblasti k rozvoji této dopravní technologie významnou měrou přispěly. Již v roce 1824 vyprojektoval matematik Franz von Gerstner pro přepravu soli mezi Lincem/Linz a Českými Budějovicemi/Budweis první koněspřežnou dráhu ve střední Evropě. Byla považována za mistrovský technický výkon. Na tomto úseku dlouhém 129 km se zboží i osoby přepravovaly od roku 1832 až do roku 1872.

Technici a konstruktéři jako Ferdinand Porsche nebo Hans Ledwink a průkopníci jako majitel textilky a automobilový závodník Theodor von Liebieg přišli s důležitými impulsy pro výrobu automobilů a vozidel.

Firma Schicht tak byla součástí prosperující výroby potravin a pochutin v Sudetech. Mnoho potravinářských značek vyráběných v Čechách a na Moravě je pojem dodnes, například plzeňské pivo. Poprvé bylo uvařeno v roce 1842, a sice s bavorskou podporou: Měšťanský pivovar v Plzni/Pilsen se dlouho marně snažil uvařit spodně kvašené pivo, až si nakonec do Čech přivezl bavorského odborníka, sládka Josefa Grolla z Vilshofenu. Pěstování chmele v žatecké pánvi hraje dodnes významnou roli pro regionální i nadregionální pivovarnictví.

Lázeňská města prodávala minerálku jako mattonku a bilinskou kyselku. Kulinárními značkami byly karlovarské oplatky a karlovarská becherovka. Z jižní Moravy pocházely vedle výtečných vín také znojemské okurky, které se nakládaly do soli nebo octa. Olomouc/Olmütz se proslavila tvarůžky, aromatickým sýrem z odtučněného tvarohu. V cukrovaru v moravských Dačicích/Datschitz byl v roce 1840 vynalezen kostkový cukr.

Rakouská císařovna Marie Terezie nazvala sklo vyráběné v Čechách nejlepším klenotem země“. Severní okraje Čech osídlili už v 15. století saští skláři, kteří hledali dřevo a křemenný písek. Nejprve vyráběli takzvané lesní sklo, které bylo zabarvené dozelena a obsahovalo šmouhy a bublinky. Rozhodně nemohlo konkurovat elegantním sklářským výtvorům, které v téže dobé vznikaly v Benátkách. Broušené křišťálové sklo z Čech se stalo celosvětově žádaným artiklem teprve po objevu průzračného křídového skla, které se dalo brousit, na konci 17. století.

marie-terezie

Na Šumavě, v Chebsku a v Krkonoších působili významní výrobci skla. Centry výroby foukaného skla v Čechách se staly Nový Bor/Haida a Kamenický Senov/Steinschönau. Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neiße se specializoval na drobné skleněné zboží jako perly, kamínky, knoflíky a také bižuterii. V okolí sklářských huti a továren vznikaly rozmanité domácí výrobny specializované na zušlechťování skla.

Skleněný pohár s víčkem s loveckým výjevem, kolem roku 1840. Zápůjčka Spolkové republiky Německo

Velká ložiska hrnčířské hliny a kaolinu u Karlových Varů/Karlsbad a Chebu/Eger se stala základnou výroby porcelánu a keramiky soustředěné na Chebsku. První porcelánové manufaktury vznikly v roce 1792 v Horním Slavkově/Schlaggenwald a v roce 1793 v Klášterci nad Ohri/Klösterle an der Eger. Kolem roku 1850 v Čechách fungovalo 15 porcelánek, do roku 1914 se jejich počet zvýšil na více než 50 a zaměstnávaly na 19.000 lidí. V lázeňských městech byl porcelán velmi žádaný, především v podobělázeňských pohárků. Vázy ve stylu art deco a figurky firmy Amphora z Trnovan/Turn u Teplic/Teplitz jsou dodnes považován za výjimečné sběratelské předměty.

Přehlídku na lávce uzavírají hudební nástroje, které poukazují na výrobu hudebních nástrojů v západních Čechách. Její počátky se datují do 17. století a postupně se soustředila do dvou center: Luby Schönbach se proslavily smyčcovými a drnkacími nástroji a v Kraslicich/Graslitz se vyráběly dřevěné dechové nástroje a žestě. Pro obě centra byla typická domácí výroba a výroba v malých podnicích v okolních obcích. Jak v Lubech, tak v Kraslicích byly v 19. století založeny státní odborní školy specializované na výrobu hudebních nástrojů. Vzdělávaly kvalifikované odborníky a tvořily součást husté sítě odborné vzdělávacích škol a obchodních akademii.

S přechodem od stavovské k občanské společnosti po roce 1848 se výrazem občanského sebevědomí a národní identity staly umění a kultura. Ústřední roli přitom hrálo divadlo.

Po roce 1948 zastínily národnostní konflikty stejně jako všechny životní aspekty postupně i hospodářský život.