Warning: Undefined variable $klcEi in /data/web/virtuals/296421/virtual/www/wp-includes/class-wp-user-query.php on line 1

Warning: Undefined variable $koKht in /data/web/virtuals/296421/virtual/www/wp-includes/category.php on line 1
Oberpfalzer Wald - Český les - Oficiální stránka

Český les

Oberpfalzer Wald

Kořeny

Po staletí byli Němci, kteří žili společně se slovanským obyvatelstvem v historických zemích Čechy, Morava a Slezsko, označováni jako Němci z českých zemí. Až do konce habsburské monarchie v roce 1918 se hovořilo o českých Němcích, moravských Němcich a slezských Němcích.

Německé osídlení ve 12. a 13. století ztělesňuje hákový pluh neboli české rádlo, jedna z nejstarších forem pluhu. Osadníci přicházeli na pozvání českých a moravských panovníků z rodu Přemyslovců. Šlo převážně o rolníky, horníky, řemeslníky, a mnichy a pocházeli z Frank, Bavorska, Porýní, Saska a Slezska.

Země koruny české, tedy historické země Čechy, Morava a Slezsko, byly od roku 1198 dědičným královstvím. Svého největšího územního rozmachu dosáhly ve 14. století za císaře Karla IV., kdy byly duchovním a politickým centrem Svaté říše římské. Od roku 1526 pocházel císař, který byl zároveň českým králem, z rodu Habsburků. V 15. a 16. století přinesly husitské války a reformace také kulturní a duchovní impulzy, které vyvrcholily v Praze za vlády Rudolfa II. Třicetiletá válka v letech 1618-1648, již spustila pražská defenestrace, zdecimovala populaci o třetinu.

Ve slezských válkách s Pruskem ztratila císařovna Marie Terezie velkou část Slezska. České země tak přišly o čtvrtinu své rozlohy a třetinu německojazyčného obyvatelstva. Syn Marie Terezie, císař Josef II., zreformoval stát a zrušil nevolnictví.

cisar-rudolf-ii_s

Při veškeré regionální rozmanitosti přesto existoval jeden spojující prvek, a sice křesťanská víra. Důsledkem založení mnoha klášterů v průběhu osidlování byla od 11. století plná christianizace. V patnáctém století připravilo učení reformátora Jana Husa půdu pro protestantství. K němu se kolem roku 1600 hlásily čtyři pětiny obyvatel českých zemí, zejména v oblastech obydlených Němci. Nadvládu katolické církve opět obnovila protireformace, která započala po roce 1620. Ovlivnila všechny oblasti veřejného života a hluboko do 19. století měla pod kontrolou veškeré školství. Podíl protestantů klesl na čtyři procenta.

Židé tvořili bezmála dvouprocentní náboženskou menšinu. Toleranční patent císaře Josefa II. z roku 1782 představoval první krok k osvobození Židů z ghett. Právního a sociálního zrovnoprávnění se dočkali v polovině 19. století. Největší židovské obce existovaly v Praze, Karlových Varech/Karlsbad a v Teplicích/ Teplitz.

V důsledku rekatolizace v 17. století se věřící silněji přiklonili k lidové zbožnosti. Její součástí bylo intenzivní uctívání svatých, oživení poutí a pěstování náboženských zvyků. V průběhu staletí české země získaly na dvacet svatých coby zemských patronů. Prvními byli bratři Cyril a Metoděj jako patroni Moravy a vévoda Václav jako patron Čech. Jako jediný český svatý je celosvětově uctíván svatý Jan Nepomucký. V expozici je se zastoupen sochou z 18. století.
Přeshraniční poutníky přitahovaly Neukirchen u Heiligen Blutu v Bavorsku nebo Mariazell v Rakousku. Známá domácí poutní místa byla Chlum Svaté Máři/Maria Kulm a Příbram v Čechách, Hostýn/ Hostein a Svatá Hora/Heiliger Berg u Olomouce na Moravě a Zlaté Hory/Zuckmantel ve Slezsku.

Nadregionální význam měla pouť k sošce Pražského Jezulátka v karmelitánském klášteře v Praze. Poutě byly velice oblíbené, protože vedle náboženského povznesení tehdy představovaly výjimečnou možnost cestovat.
Běh roku a života určovaly náboženské zvyky. Církevní svátky jako Vánoce a Velikonoce, kity a svatby.
K velikonočnímu období se pojily obzvlášť rozmanité zvyky, například hlasitý průvod školáků s řehtačkami a klapačkami v pašijovém týdnu. Široce rozšířená byla pomlázka, symbolické vyšlehání mladých dívek velikonoční pomlázkou na Velikonoční pondělí.